Dneska řeknu pár slov o filmu, na který jsem se chystala už strašně dlouho, ale nějak jsem to furt odkládala (koronavirus, jiné aktivity). V tom nedostatku času jsem konečně šla do kina a můj verdikt je následující – každý by toto promítání měl vidět.
Jedná se o český dokumentární film V síti, který by ovšem neměly vidět osoby mladší 18 let (v kině ale existuje také cenzurovaná verze 15+). V něm, na základě reálných událostí a osob, se ukáže drsná realita zneužívaní malých holek na českém internetu. Podle výzkumu Víta Klusáka a Barbory Chalupové během 10 dní napsalo a volalo třem dvanáctiletým holkám okolo 2500 starších mužů s nabídkami intimního charakteru.
Bylo to pro mě osobně kruté zjištění, protože v dnešní době má dítě přistup k sociálním sítím již odmala. Pro nás je to už úplný standard, poněvadž pokrok jde dál a my s ním. Jenomže když jsem já byla mladší, měla jsem internet poprvé v osmnácti, což se v dnešní době jeví jako neuvěřitelné. Jakmile jsem se dostala na sociální sítě, tak se mi samozřejmě stávalo, že jsem obdržela zprávu perverzního charakteru. Jenže osmnáctiletý teenager už má více rozumu než dvanáctileté dítě a jednoduše tu osobu zablokuje nebo nahlásí. Malá dívka ale takový rozum mít nemusí. Obzvlášť jestliže uvidí, že se o ní někdo zajímá. Ve filmu je tak zdůrazněno, že rodiče, kteří děcko na sítích kontrolují, stejně nemusí mít vyhráno. Takovou malou holku je úplně snadné zmanipulovat a prostřednictvím sítí jí ovládat, jak je libo.
Nejhorší na tom ale je, že ty postarší muži mnohdy nemají důvod, proč to dělají – prostě to dělají. Jsem si proto jistá, že každý by měl pro svůj obecný přehled film vidět, aby se ta perverzní nákaza šířila co nejméně a naše děti byly v bezpečí.
Nechci na závěr spoilerovat, ale ve filmu je i jeden světlý okamžik, který na pozadí všeho toho obsahu nám dává víru, že ještě není vše ztraceno.
