Stala se vám někdy situace, že když něco cíleně hledáte, tak to prostě nenajdete? Anebo naopak, když něco velmi chcete, ale nehledáte to, tak se to vynoří odnikud. A takhle se to stalo i mně. Říkala jsem si, že ze všech polí bych asi nejvíc chtěla uvidět to, které pro mě nejvíc znamená. Existuje polní květina, která je neoddělitelně spjatá s mou rodnou zemí Běloruskem a vyniká svou prostotou a nádhernou modrou barvou (na její počest u nás dokonce nemohl nevzniknout pojmenovaný její názvem odstín, který je u nás hodně populární). Tentokrát je řeč o krasavici, s národním významem pro Bělorusy – chrpě.
A tak se nám stalo, že jsme jeli fotit úplně jiné pole, když najednou jsme náhodou uviděli modrou krásku, ukrytou za kopci. Byl to ten slavný okamžik tu a teď, který jsem nesměla jen tak zahodit, protože podruhé jsem tuhle krásu už mohla neuvidět.
Proč je chrpa tak významná? Protože spolu se zubrem, čápem, lnem a mnoha dalšími, od dávných dob tvoří národní symboliku Běloruska. Symbolizuje především duchovní hodnoty a čistotu. A pro mě také svobodu. A to je to, co v danou chvíli Bělorusko potřebuje nejvíc. Byl to pro mě jeden z nemnoha okamžiků, kde jsem se prostě zastavila, obdivovala chrpovou nádheru a cítila se jako doma. Za tohle mužů západním Čechám jen poděkovat.
